„Ve škole jsem našel vstřícný kolektiv.“

Dva měsíce prázdnin utekly jako voda a se začátkem září na žáky opět čekaly školní lavice. A také několik nových tváří, které rozšířily řady pedagogického sboru na Základní škole Zruč nad Sázavou. Noví páni učitelé a paní učitelky se mezitím seznámili se svými žáky, se kterými se budou po další měsíce potkávat při každodenní výuce. V rámci Zručských novin vám, našim čtenářům, tyto nové pedagogy představíme.

Dalším z nováčků v pedagogickém sboru je Ing. Petr Bourek, učitel angličtiny na I. i II. stupni. Na naši základní školu přešel po zkušenostech s výukou ve škole v Praze a nyní intenzivně pracuje na rozvoji dovedností a znalostí našich dětí v rámci cizího jazyka. Sám velice příznivě hodnotí např. fakt, že s dětmi na základní škole pracuje kromě učitelů i rodilá mluvčí a zároveň ho potěšila dobrá atmosféra, která panuje mezi kolegy. Na co ve svých hodinách klade důraz a jak prozatím hodnotí své působení ve Zruči?

Jaké máte po prvních měsících dojmy z výuky na nové škole? Bylo to náročné, veselé, inspirativní?

Samozřejmě všechno dohromady. Začátky bývají náročné a to platí i v mém případě. Není pro mě jednoduché zvykat si na nové prostředí. Naštěstí jsem zde našel vstřícný kolektiv a celkově vnímám dobrou atmosféru na škole.

Je místo na základní škole Vaším prvním učitelským počinem? Na jakých školách jste již působil, příp. máte za sebou zkušenost se zahraničním dlouhodobějším pobytem v prostředí, kde jste byl angličtinu nucen používat při každodenních všedních činnostech?

Do Zruče jsem přešel ze základní školy na Praze 8. Shodou okolností byla také sportovně zaměřená. Kromě krátkodobých pobytů ve Velké Británii jsem při škole pracoval přes léto v USA a a vzhledem k tomu, že jsem tam byl sám, tak jsem byl nucen angličtinu používat velmi často a intenzivně.

Toužil jste být vždy učitelem? Jaké výhody i nevýhody na základě praxe v tomto povolání vidíte?

Když jsem byl na základní škole, tak mě to nenapadlo ani ve snu, že budu učitelem. Učitelství v sobě zahrnuje mnoho činností, které mě naplňují. Někdy je učení hezké a někdy hrozně těžké. Je třeba to zažít, ty obtíže učení často pochopí jenom ten, kdo to sám zažil.

Co podle Vaší zkušenosti nejvíce ovlivňuje atmosféru ve třídě během vyučování a vyučovací proces sám?

Myslím, že velkou část vlivu má učitel a snad ještě větší žáci. Za ta léta učení největší důraz kladu na jasnou komunikaci. Ptát se a pozorně naslouchat tak, aby učitel i žák měl co nejvíce jasno. Pokud navíc učitel zvládne přidat i špetku humoru k uvolnění atmosféry, tak jen dobře.

Jak vzpomínáte na dobu svého studia?

Nejhezčí vzpomínky mám na dobu, kdy jsem si dělal aprobaci na angličtinu. Byla to doba, kdy jsem konečně studoval něco, co mě bavilo, a viděl jsem v tom smysl. Měl jsem skvělý kolektiv spolužáků a naši profesoři k nám přistupovali již jako k budoucím kolegům.

Na co při hodinách angličtiny kladete důraz a za jakým účelem?

Aby žáci uměli maximálně využít svých schopností a aby aktivně uměli použít jazyk, až ho bude potřeba. Gramatiku se snažím předložit co nejjednodušeji, aby pomáhala rozvíjet jazyk, a ne ho dělala zbytečně složitým. Hodně kladu důraz na drilování krátkých vět, aby se jazyk co nejvíce zautomatizoval.

Jaké mají žáci naší základní školy podle Vás dosud v rámci osvojování anglického jazyka nedostatky a v jaké oblasti cizího jazyka např. disponují mimořádnými znalostmi a dovednostmi?

Každá třída, skupina je jiná. Těžko srovnávat. Žáci na této škole mají velkou výhodu, že některé hodiny navštěvuje rodilý mluvčí. Vidím na nich, že díky tomu mnohem lépe reagují na přirozenou řeč.

Máte nějaké doporučení, jak by žáci sami v případě zájmu mohli rozvíjet své dovednosti a znalosti v rámci anglického jazyka?

Opakovat, opakovat, opakovat …  nejlépe nahlas. Ať sledují, poslouchají, čtou vše, co je baví, např. videa s anglickými titulky, písničky atd.

Bylo na začátku Vašeho působení na naší základní škole něco, na co jste si musel, abych tak řekla, zvyknout? Co jste třeba neočekával? Co Vás naopak třeba mile překvapilo?

Musím si zvyknout, že učitelé chodí do třídy za žáky, na předchozí škole jsem to měl naopak. Spolu s dozory o přestávkách to bývá občas náročné vše stihnout. Mile mě překvapilo, že je zde zákaz používání mobilů i o přestávkách.

Máte nějaké přání pro sebe nebo pro žáky během Vaší pedagogické dráhy?

Ať v tom našem „školním” setkávání vidíme smysl!