Přípravná třída je určena pro děti s odkladem povinné školní docházky, který rodičům těchto dětí doporučila pedagogicko-psychologická poradna. Jde o jakýsi „mezistupeň“ mezi mateřskou a základní školou. Cílem přípravné třídy je pomocí různých aktivit a činností připravit děti na zahájení povinné školní docházky. Děti si zde zvyknou na školní prostředí, osvojí si návyky a dovednosti, které jim usnadní přechod z předškolního vzdělávání do základní školy.

V současnosti zde s budoucími prvňáčky pracuje Jana Zichová ve spolupráci s asistentkou pedagoga Irenou Prchalovou. Na začátku fungování přípravné třídy sem docházelo denně 14 dětí, na konci I. Pololetí jich bylo již 15. V současné době sem dochází i několik ukrajinských dětí, které přišly do Zruče během března. Jak Jana Zichová poznamenala, má ve třídě několik individualit, kdy v každém z dětí dřímá nějaký talent, který je nutno podporovat a dále rozvíjet. A jaká tři slova podle ní nejlépe vystihují atmosféru panující v přípravné třídě? „Jenom 3? To bude složité vybrat ta správná, aby všechno vyjádřila, protože kdo někdy pracoval s dětmi, tak ví, že každý den je úplně jiný. Ale zkusím to – Osobnost, Tolerance, Radost,“ uvedla vedoucí přípravné třídy. Je pravda, že kdo někdy pozoroval děti z přípravné třídy při práci, nemůže, než souhlasit. Důraz na osobnost, individualitu, podporu nejen těch silných stránek, ale i společná práce na překonání překážek  - to vše je něco, s čím se děti běžně setkávají každý všední den dopoledne během aktivit. Tolerance je vyloženě nutná – každé dítě je jiné, přichází z jiného prostředí, odklady povinné školní docházky byly doporučené z různých důvodů, dochází sem i žáci jiných národností a od toho všeho se odvíjí nejen přístup učitelky a asistentky, ale tak musí k sobě přistupovat i děti vzájemně. A radost? Ta čiší snad ze všech aktivit, kterým se děti dopoledne věnují. Nutno podotknout, že je to i díky nemalému nasazení Jany Zichové i asistentky, které pro děti nejrůznější aktivity vymýšlí. Nejlepší odměnou za jejich tvořivost a nasazení je právě radost, s jakou se děti do práce vrhají. Janě Zichové je při tom všem velkou oporou právě asistentka pedagoga Irena Prchalová. „Děti sice nezažívají klasickou školní výuku, ale jsou zde různé děti, které mají z nějakého důvodu odklad školní docházky. Některé jsou neposedné a nesoustředěné a potřebují někoho, kdo je bude motivovat k dokončení práce. Paní asistentka je úžasná a já jsem opravdu šťastná, že jí mám,“ říká vděčně.

Ptáte se, jak vypadá takové běžné dopoledne v přípravné třídě? Děti se začínají scházet klasicky jako ostatní školáci v době o půl osmé do osmi hodin. Osm hodin je ona magická startovní meta nového dne. „Seznámíme se s činností na daný den, pak probíhají skupinové či individuální činnosti na určité téma. Následuje svačina, děti si pohrají, společně si něco vyrobíme, zazpíváme, zopakujeme si, co jsme se naučili a za příznivého počasí jdeme ven,“ popisuje Jana Zichová. Pobyt venku děti milují, během zimy si chodily nejen užívat zimní radovánky, ale také odhazovat sníh. Nyní, když pomalu, ale jistě přichází jaro, si společně venkovních her a dalších aktivit užijí konečně do sytosti. V 11.35 hodin si děti z přípravné třídy vyzvedávají buď rodiče, nebo vychovatelky ze školní družiny. A na co se děti vždy těší nejvíce? Jako už ti, co přičichli ke školnímu režimu a prostředí, samozřejmě na přestávky a svačinu J. Veliké oblibě se těší také vycházky a nejrůznější hry, kdy děti poznávají neustále něco nového, s čím se rády pochlubí nejen doma rodičům, ale i svým kamarádům.

Ačkoliv půl roku (přesněji sedm měsíců) je v životě dospělého pouhý krok a skok, děti z přípravné třídy toho stihly zažít za tu dobu až až – Jana Zichová společně s nimi ráda vzpomíná např. na pečení vánočního cukroví. „Pekli jsme jej ve školní cvičné kuchyňce, tady se dětem moc líbilo,“ říká. Dostat se do školní cvičné kuchyňky se takto malým dětem skutečně moc nepoštěstí – cvičná kuchyňka se využívá v rámci výuky pracovních činností na II. stupni, a to především v 9. ročníku, ale občas sem zavítají i naši osmáci. Další úžasnou akcí, kterou si děti z „přípravky“ dosyta užily, byly olympijské hry, které kopírovaly průběh skutečné zimní olympiády. „Olympiáda začínala rozsvícením olympijského ohně, vyzkoušeli jsme různé druhy zimních olympijských sportů a následovalo vyhlašování vítězů,“ popsala Jana Zichová. Děti tak také poprvé zažily pocit, jaké to je, stát na stupních vítězů a obdržet od paní ředitelky zlatou, stříbrnou nebo bronzovou medaili. Jelikož únor je měsícem zasvěceným nejrůznějším karnevalům a maškarádám, nemohl chybět ani karneval v přípravné třídě. „Učili jsme se také starat o zvířátka, takže jsme jim nesli do krmelce nějaké dobroty a cestou zavěsili něco do zobáčků pro ptáčky. Zatím poslední akcí byla návštěva veřejné dětské knihovny, za kterou bych chtěla poděkovat paní Janě Augustovové,“ dodala Jana Zichová. A jelikož mají děti ještě další měsíce školy před sebou, akcím rozhodně není konec. V plánu je např. návštěva nedalekého Včelího světa v Hulicích, prohlídka zručského zámku, včetně stezky rytíře Miloty z Kolowrat, opékání špekáčků u rozhledny Babka, které k pěknému slunečnému počasí prostě a jednoduše patří a spousta dalšího. Děti se mají ještě na mnoho co těšit!

V současné době zpestřil dětem z přípravné třídy denní režim také příchod několika dalších spolužáků z Ukrajiny. Jak uvedla Jana Zichová, v současnosti (k datu 21. 3.) mají ve třídě nově 4 ukrajinské děti. Individuálně s nimi na začlenění do kolektivu pracuje nejen ona sama, ale i asistentka Irena Prchalová a také speciální pedagog. Ačkoliv se to nám dospělým bude zdát překvapivé, malé děti nemají nejmenší problém nalézt společnou řeč s kamarády, kteří neovládají náš český jazyk – dorozumí se rukama, nohama, navíc odpadá blok starších dětí ze strachu, že by mohly říct něco chybně, že jim nebude porozuměno atd.. Stejně tak musí podobné způsoby komunikace hledat i Jana Zichová, která se např. rusky nikdy neučila (ruský jazyk může komunikaci usnadnit). „Do kolektivu ukrajinské děti ty naše přijaly a snaží se jim pomáhat. S překládáním nám pomáhá paní Pravda, která ve Zruči žije již několik let. Když tu není, dorozumíváme se, jak to jen jde,“ uvedla. Hlavní je, že děti jsou bystré, učí se snadno a rychle a společně věří, že vše nějak zvládnou.

Do konce školního roku ještě nějaký ten měsíc zbývá, ale už nyní je jasné, že děti z přípravné třídy budou mít proti ostatní spolužákům z 1. tříd jednu menší výhodu: tou je již získaná znalost školního prostředí, ve kterém se během letošního školního roku pohybují, a také už zvyklost na určitý školní režim. Jana Zichová se jim snaží během společné práce předat co nejvíce praktických dovedností, které jim mohou usnadnit pozdější vzdělávání v rámci povinné školní docházky, jako např. nebát se udělat chybu, protože dělat chyby je normální a jak se říká – lidské. A co by jim do dalších let popřála? „Aby se jim v životě dařilo tak, jak si to vysnily. Ať se z nich stanou dobří lidé. A podle toho, jak jsem je poznala, tak věřím, že za pár let tu budu potkávat „své děti“ v kamionu jako řidiče, pojedu se podívat na závodníka motorek, nechám si upéct narozeninový dort u nejlepší cukrářky apod.,“ dodává Jana Zichová na závěr. Nezbývá, než popřát dětem z „přípravky“, ať se i nadále ve školním roce daří, jako dosud, užijí si spoustu zábavy při společných aktivitách, ať každý den objeví něco nového a ať se jim daří i do dalších let. A příští rok tu bude opět nová skupinka, kdy celý ten společný kolotoč začne zase nanovo J.

Blanka Olišarová, Jana Zichová