Letištní hala. Všude cestující s kufry a dalšími zavazadly, lidský mumraj. Je neděle 30. 7. a Markéta Krčmářová, učitelka ruského jazyka na Základní škole Zruč nad Sázavou, čeká na start svého letadla, které ji má dopravit do lotyšské Rigy – města UNESCO. Právě dnes pro ni začíná zahraniční dobrodružství v rámci mobility na podporu učitelů cizích jazyků v programu Erasmus+. Délka letu? Dvě hodiny. „A ptáte se, proč právě metodický kurz ruštiny? No proto, že ruský jazyk, jako druhý povinný jazyk na základní škole, se učí více jak polovina našich osmáků a deváťáků. Chtěla jsem se něco přiučit, aby výuka na naší škole byla zase o něco kvalitnější a pro naše žáky zajímavější.“

„V Rize na letišti, v půl jedenácté v noci, na mě čekala moje bytná s širokým úsměvem na tváři a s cedulkou v ruce s mým jménem. U ní jsem bydlela po dobu 14 dnů. Měla jsem svůj vlastní pěkný pokojík. Paní domácí mi každý den připravovala snídani i večeři,“ popisuje učitelka ruštiny. Jít bydlet do neznámé rodiny je vždy tak trochu risk, protože nikdo nemůže vědět dopředu, co jsou dotyční zač, příp. co ho zde čeká, ale tady klaplo vše na jedničku.

Markéta Krčmářová rozvíjela své pedagogické dovednosti v rámci ruského jazyka během kurzu na jazykové škole DURBE Russian Language Academy přímo v srdci Rigy. Cesta městskou hromadnou dopravou zabrala z místa bydliště do jazykové školy cca půl hodiny času. „Výuka probíhala každý den v odpoledních hodinách. V naší skupině se nás sešlo celkem sedm plus náš učitel. Měla jsem zde i tři kolegy z České republiky. Výuka byla velice prakticky orientovaná – nejprve jsme obdrželi teoretické informace, ale potom se vše zkoušelo a procvičovalo prakticky,“ popisuje naše ruštinářka školní prostředí. A co byste měli možnost na tomto kurzu potrénovat a procvičit? „Každý blok výuky v jednom dnu byl zaměřený na konkrétní téma – celkem tedy 10 dnů, 10 témat. V hodinách jsme se zaměřili např. na Společný evropský referenční rámec, abychom přesně věděli, co má žák na jednotlivých jazykových úrovních ovládat, dále jsme se učili jak si osvojit správnou formu písemného projevu, gramatiku a její kreativní formy osvojování, výslovnost,  slovní zásobu,..“ rozvádí Markéta Krčmářová.

Výuka zabere část dne – ale co dál? Úkol je jasný – když už jsi v cizině, snaž se poznat z její mentality a kultury co nejvíce. Sedím v kabinetě a prohlížím si památky a celkové prostředí Rigy na fotografiích v počítači. „Riga má vlastně dvě takové části – je to moderní Riga, městská část s mrakodrapy, budovami ve stylu moderní architektury, a potom je tu stará Riga, s historickými budovami,“ vypráví Markéta Krčmářová. A skutečně – jeden z vyfotografovaných mostů vypadá jako ten, který leží v San Franciscu. Naproti tomu historické budovy Rigy se vyznačují solidností a poněkud strohostí severské architektury. Nad jednou z fotografií jásám dokonce i já, němčinářka. Poznávám totiž v sousoší zvířata z německé pohádky Brémští muzikanti. „Říkala jsem si, že vy to poznáte. Skutečně jsou to Brémští muzikanti – osel, pes, kočka a kohout. Riga má totiž své spřátelené město, kterým jsou právě německé Brémy,“ vysvětluje učitelka ruského jazyka a dále vypráví: „Každý den ráno jsem v poklidu vstala, nasnídala se a vytyčila si nějaký cíl, co si chci ten den prohlédnout.“ S překvapením zjišťuju, že ačkoliv se jedná o hlavní město, je Riga městem zeleně. „Všude tu mají parky. Kdykoliv jimi procházíte, naleznete tu sedět hodně lidí jen tak na lavičkách, odpočívat, číst si knížku, povídat si se známými. A zajímavé je, že je všude opravdu velmi čisto. Neustále zde vidíte někoho uklízet, hrabat listí, sbírat odpadky,“ popisuje. Ptám se, jestli tam chodí lidi venčit také svoje psy. „No, chodí, ale tolik pejskařů se psy na vodítku jako u nás tam nepotkáte. “ vysvětluje Markéta Krčmářová. Městem protéká řeka Daugava, která v některých místech vytváří jakási umělá ramena. „Městem se dá díky tomu proplout na malých loďkách po kanálech,“ dodává naše ruštinářka a každému se určitě hned vybaví asociace s Benátkami. Ptám se na obyvatelstvo, protože to konec konců dělá obec obcí, město městem a stát státem. Podle jejích slov v celém městě člověk nepotká zrovna moc mladých dospělých lidí, spíše seniorů, příp. malých dětí. Ptám se samozřejmě na důvod: „Je to prosté – ekonomika Lotyšska bohužel na tom není v rámci evropského měřítka nikterak dobře. Mladí se tady učí cizí jazyky – rozšířená je hlavně angličtina a ruština, kterou tu berou za cizí jazyk stejně jako u nás – mladí pak odjíždí za prací do Anglie nebo přes moře do severských států,“ dozvídám se.

Konec konců – lotyšština jako taková je jazyk značně nesrozumitelný. „Mladí lidé raději mluví anglicky než lotyšsky, lotyšštinou tu mluví hlavně takoví ti zavilí patrioti, co jsou na svůj jazyk pyšní. Narazila jsem např. na problém na poště, když jsem chtěla odeslat pohledy domů. Všimla jsem si nějaké schránky, která byla nadepsaná lotyšsky, chtěla jsem se raději ujistit, zda je to skutečně poštovní schránka a zeptala jsem se paní, která právě čekala ve frontě. Ta mi ovšem ne zrovna příjemně odpověděla, že snad vidím, na co to je,“ vypráví jeden z ne zrovna příjemných zážitků Markéta Krčmářová. Na podobný problém prý narazila ještě při jedné z prohlídek národopisného muzea, kde nebyl tzv. audio guide – přístroj, kde je namluven výklad k prohlídce. „Všude byly jenom nápisy v lotyšštině, nikde nebyla ani ruština ani angličtina, kterou bych v případě památek navštěvovaných turisty z různých koutů světa očekávala,“ dodává naše ruštinářka.

Kromě procházek po městě se Markéta Krčmářová zúčastnila i několika výletů. „Jeli jsme například do národního parku Gauja NP Latvia, kam jsme se dostali nejdříve autem a pak lanovkou přes údolí nad řekou. Dále jsme navštívili přímořské letovisko Jurmala nedaleko Rigy. Jde o typické lázeňské město s kolonádou a spousty lehátek na mořském břehu. Kdysi sem jezdili na dovolenou vysoce postavení z východních zemí, proto na pobřeží člověk narazí na kdysi výstavní vily boháčů, politiků, zpěváků“ líčí. Mezi dalšími cíli, které vypadají na fotkách úchvatně, jsou hrad Turaida a konečně svým architektonickým stylem našinci blízký, barokní zámek Rundale. 

Lotyšská Riga a její okolí je určitě místem, které má nejen turistům, ale jak vidno i učitelům cizích jazyků co nabídnout. Naše ruštinářka Markéta Krčmářová se vrátila plná nových dojmů, s plnými deskami materiálů do hodin ruštiny a navázala nová přátelství, což je mimo jiné dalším cílem těchto jazykových kurzů v zahraničí.

Blanka Olišarová, Markéta Krčmářová